Alkoholismus jako nemoc

Alkohol nabízí chuťové požitky, částečnou dodávku vody, živin i elektrolytů, ale především je vyhledáván pro svou schopnost působení na lidskou psychiku. Odstraňuje špatnou náladu a navozuje dobrou, má uklidňující a uspávací účinky, odstraní i úzkost nebo tlumí vnímání bolesti. Alkohol způsobuje útlum centrální nervové soustavy (CNS), od mozkové kůry přes podkorová centra, mozeček až po centra vitálních funkcí. V některých případech je zodpovědný za smrt člověka, a to především při předávkování a útlumu center vitálních funkcí (vědomí, dýchaní, krevní oběh). Dlouhodobé pití alkoholu způsobuje poškození jater a může dojít k poruše odbourávání katecholaminů (noradrenalin, adrenalin), hypoglykémii nebo selhání srdce.

Jakmile se sejde skupina jedinců a všichni požívají alkohol, jeho vstřebáváni se u každého z nich liší. Závisí to totiž na řadě okolností, kterými jsou náplň žaludku nebo koncentrace nápoje. Mnohem rychleji se vstřebávají nápoje koncentrované nebo obsahující kysličník uhličitý, ty, které jsou vypité nalačno nebo teplé nápoje. Naopak pomalejší vstřebávání mají studené nebo vypité po jídle. Odbourávání alkoholu probíhá naopak konstantní rychlostí, kterou nelze téměř ovlivnit a závisí na individuální enzymatické výbavě jedince. Jedná se o proces, který probíhá v řadě orgánů, významně v jaterní buňce. Zdravá játra jsou schopna odbourat přibližně 0,1 g alkoholu na 1 kg hmotnosti člověka za 1 hodinu. Pokud si to převedeme na známé promile, můžeme se bavit o rozmezí 0,08-0,2 promile za hodinu. U pravidelných požitkářů tento proces může trvat výrazně rychleji, pokud nedošlo k poškození jater.

Komplikace závislosti

Není neznámou informací, že nadměrné pití alkoholu vede k poškození duševního i tělesného zdraví. Alkohol negativně postihuje lidské orgány, které se při pití rapidně zhoršují. Nejčastěji se jedná o játra. Mohou se poškodit jako první a pokud se procesy při odbourávání alkoholu opakují častěji, vedou až k jaterní steatóze (ztukovatění jater) neboli zvětšení jater. Mezi další orgány trpící nadměrným pitím jsou slinivka břišní, trávicí trakt, ledviny, srdce a krevní oběh, nemálo je postižený i pohlavní systém a mohou se projevovat různé kožní projevy.

Pokud se nebudeme zaměřovat na tělesné projevy a podíváme se hlouběji do zmíněné závislosti, narazíme na psychózy, ke kterým patří delirium tremens, alkoholická halucinóza, alkoholická paranoidní psychóza, Korzakovova psychóza a alkoholická demence.

Ve velkém počtu případů se setkáváme s prostou opilostí, která je běžným následkem nadměrného jednorázového požití alkoholu. V České republice patří prostá opilost k normě.

Co se ale s námi děje ve zmíněném stavu? Především porucha vědomí, která se liší v závislosti na dávce alkoholu v krvi. Vědomí je ovlivňováno od stupně excitace přes spavost, spánek a v nejhorších případech bezvědomí až smrt. Tento stupeň poruchy je ovlivněn řadou faktorů: čas, za který byl alkohol požitý, tolerance, která je individuální, a rozhodně i tělesná či duševní dispozice. Se stavem opilosti se můžeme setkat v různých podobách.

Při výrazné neschopnosti sebeovládání a změnou psychického stavu se bavíme o komplikované opilosti. A pokud je poživatel mrákotný, delirantní a prožívá například úzkostné či paranoidní stavy, bavíme se o patické opilosti, jejíž výskyt je vzácný.

Zatímco je opilost důsledkem jednorázového požití alkoholu, alkoholické psychózy jsou důsledkem dlouhodobého nadměrného pití. Mezi nejznámější patří delirium tremens. Delirium se rozvíjí a graduje v době klidu, bez příjmu alkoholu. Tento stav se typicky projevuje třesem, pocením či zrakovými halucinacemi. Jsou známé i závažnější projevy. Jsou to vidiny postav či malých zvířat, útěk před domnělým nebezpečím, které vidí pouze nemocný, unikající předměty, které nemůže chytit, sluchové halucinace, které doprovází zmatenost, dezorientace časem i prostorem. Tento stav se může vystupňovat do fáze agrese či sebevraždy. V průběhu deliria je pacient ohrožen velkou řadou nebezpečí, které výrazně ovlivňují jeho zdravotní stav.

Nejsou to ale jen jedinci, kteří značně trpí při požívání alkoholu, ale i jejich okolí, převážně rodina a partneři, jelikož se závislým je velice těžká komunikace a rozhodování.

Při vzniku závislosti jsou uplatňovány dvě varianty přístupu k situaci: závislý své pití buď tají, čímž narušuje komunikaci a důvěru, nebo své pití obhajuje, čímž rozvrací jakýkoliv vztah a jeho fungování. Statistiky dokazují, že jsou to právě muži, kteří daleko častěji trpí závislostí na alkoholu. Je to způsobené třeba i tím, že si muži pravidelně dopřávají setkání s přáteli v hospodě, kde je jejich pití ještě více umocněno skupinou. Matka dětí poté zastává roli v domácnosti z většího podílu sama. Poté je otázkou, jak se s takovou situací vyrovná.

Ambiciózní ženy se snaží osamostatnit a netrpět závislost svého partnera, která se dá vyřešit i léčbou. Ta přichází v momentě, kdy je závislý neschopný udělat krok zpátky a zbavit se svého hříchu. Je třeba si říci, že léčba nepomůže k úspěšnému návratu do „starých“ kolejí, pouze pomáhá k odbourání závislosti a vymizení příznaků choroby. Aby byla úspěšná, je třeba vzdát se konzumace alkoholu, což je největší komplikací vůbec. Stěžejním může být fakt, že sám poživatel si neuvědomuje následky a chování, které vykazuje. Většinou je to právě okolí, které si všímá intoxikace a důsledků z ní vyplývajících. Jen oni vědí, jak je těžké sdělit závislému, že problémy s drogou plně vyplnily jeho životní prostor.

V tento moment začíná skutečný zápas o život, který vyžaduje velkou dávku trpělivosti, odvahy a obětavosti, především pro blízké osoby. Pokud ale nemá závislý to štěstí a blízká rodina mu od problému nechce či nemá odvahu pomoci, je cesta daleko složitější a život, bohužel, často končí ještě dříve, než dojde k biologické smrti. Nejtěžším úkolem je přesvědčit závislého k léčbě, protože nucená léčba může být nařízena pouze soudem v souvislosti s trestným činem.

Pro závislost na alkoholu svědčí příznaky jako jsou stavy motorického neklidu, třes rukou (třeba při zapalování cigarety), poruchy stability, při které bývá ovlivněná chůze, pády a různá klopýtnutí, velice typická je také náladovost, poruchy paměti a pozornosti, vylhávání se z problémů či podrážděnost a výbušnost typická u emoční lability.

V případě pocitu ohrožení se člověk spontánně dostane k myšlence svépomoci, která může platit i u závislých jedinců. Může to být tedy i sám závislý, který pochopí, že tato životní cesta je devastující a začne s léčbou. Bohužel je tento jev výjimečný. A tak vzniká závislost často i u mládeže, u které se poté velice rychle rozvíjí a umocňuje.

Otázkou je tedy, proč bychom měli zdravě žít? Tj. bez závislosti? Budeme žít život v lepší kondici, s lepší pamětí, skutečnými výsledky v práci i osobním životě a nepřijdeme o šanci na další generace.

Autorka: Světlana Kratochvílová
Viac o autorke: Simple Mind aneb nekomplikuj si život

Jazyková korektúra: Hana Barnincová